Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pěstování rodu Rhododendron

2. 12. 2009

Rhododendrony (azalky) – za trochu peněz hodně .... Botanické jméno rodu Rhododendron u většiny bonsajistů a zahradkářů nahradil sice nesprávný, ale vžitý název Azalea (azalka). Plným právem jej řadíme k “démantům“ – nejkrásnějším, na jaře kvetoucím dřevinám. Rhododendrony, česky pěnišníky, patřící do čeledi vřesovcovitých Ericaae, pěstuji pětadvacet let jako zahradník a přibližně deset let je zkouším tvarovat na bonsaje. Z dotazů klientů mého zahradnictví a kolegů bonsajistů není asi převážné většině pěstitelů zcela zřejmé, jakou tomuto rodu v našich zeměpisných podmínkách poskytnout péči a jak jej ošetřovat. Není to nic „zázračného“, stačí dodržet několik prostých zásad. Rád se proto s vámi podělím o pár svých skromných praktických postřehů a zkušeností z jejich pěstování. Trochu o pěstebních podmínkách V přírodě rostou Pěnišníky na severní polokouli od Arktidy až po rovníkové oblasti, pouze jediný druh zasahuje až do nejsevernější části Austrálie ( Rh. lochae). Dá se říci, že Rhododendrony jsou buď součástí lesních společenstev, nebo rostou nad hranicí lesa, kde tvoří malé až rozsáhlé porosty. Rostou v kyselých humózních půdách s prahorním podkladem, jako jsou například krystalické břidlice, žula, atd., ale také i na vulkanických horninách. Pouze několik málo druhů roste na vápencích, to je ovšem jiná kapitola. Asie. Na tomto kontinentu vegetuje největší druhová rozmanitost. Téměř polovina všech známých druhů se vyskytuje v jihovýchodní Asii – v Číně, Buthanu, Horní Barmě a Asamu a samozřejmě v Japonsku. Jak již bylo popsáno rod Rhododendron se tvoří mnoho druhů, variet a kultivarů, například Rh. japonikum, impeditum, obtusum, rusatum, indicum, kurume hybridy (pocházející hlavně z horského Rh. kiusianum), „Jelínkovy azalky“, diamantové a další zakrslé druhy, o nichž jsem přesvědčen, že se výborně hodí pro tvoření a pěstování bonsají. Jde především o dobře olistěné a dobře zimovzdorné keříky (s vyjímkou Rh. indicum var. satsuki - v našich podmínkách viz kapitola Teplota), převážně s nízkým stěsnaným růstem a menšími až malými listy. Nás budou zajímat především rostliny nejvhodnější pro bonsaje, zejména tedy odrůdy pěníšníků s malými listy, i když literatura se o tomto rodu zmiňuje jako o použitelném pro bonsaje obecně, tedy včetně druhů s většími a velkými listy. Je na každém z nás jaký druh si vybere pro svoji zálibu. Dle mého názoru není v našich podmínkách podstatných rozdílů v pěstování rodu a výše uvedených druhů rhododendronů, až na Rh. indicum var. satsuki. Jednotlivé druhy tohoto rodu u nás pěstované, jako například Rh. japonikum a další, rostou bez větších či menších problémů velice dobře. Nejvíce záleží na podmínkách které jim připravíme. Jak vždy zdůrazňoval můj profesor sadovnictví, záleží na pěti „P“: Půda – Voda – Vzduch – Teplota – Výživa (hnojení) Půda – myšleno substrát, ve kterém jsou rhododendrony pěstovány. Je třeba si uvědomit, že jsou to rostliny chudých lesních půd s dostatkem humusu a že pocházejí ze srážkově bohatých oblastí. Půdu tedy vyžadují v prvé řadě vzdušnou, propustnou a kyselou. Je v podstatě jedno v jakém substrátu je pěstujete, ale velice záleží na Ph, kyselosti substrátu. Jsou zástupci tohoto rodu, kteří rostou v substrátu od Ph 3,5 a těch je převážná většina. Ale je znám Rhododendron, který roste při Ph 7-8, (což je velice zásadité, přímo vápenaté prostředí), ale s tím Vás nebudu zatěžovat, protože tento druh se více hodí pro sadovnickou praxi.. Pro naše pěstování bonsají se soustředím na druhy nárokující si k životu velmi nízké Ph 3,5 – 4,5. To jsou námi pěstované Rh. japonicum včetně dalších výše jmenovaných a Rh. indikum var. satsuki. Pro ně je velice vhodný japonský granulovaný jíl Kanuma, který je dnes už poměrně běžně k dostání v bonsajových centrech. Dále používám hrubou vláknitou rašelinu, která splňuje všechny požadavky - je vzdušná, snadno přijímá vodu a dobře ji poutá. Míchám ji spolu s nakypřujícími složkami jako například hrubý Agroperlit, který se dá zakoupit v jakékoliv zahrádkářských potřebách, nebo písek – nejvhodnější je křemičitý říční, prosátý přes síto s velikostí zrn 5 mm a více bez příměsí např. jílů. Další vylehčující složkou může být polystyren. Je na každém jaký pěstební substrát zvolí. Můj jednoduchý návod pro „naše“ pěnišníky je 5 dílů hrubé vláknité rašeliny a 1,5-2 díly hrubého písku. Kanumu (8 dílů) používám jako příměs pro mladé rostliny Rh. indicum var. satsuki spolu s hrubou, vláknitou rašelinou (2 díly). Je velice nasákavá a vodu drží poměrně dlouho. Pro „hotové“ bonsaje používám pouze Kanumu. Voda - je nezbytnou součástí správného ošetřování našich bonsají, rozvádí životně důležité látky v rostlinách. Rhododendrony nesnesou totální přeschnutí, tudíž je třeba substrát udržovat stále vlhký – ne mokrý, nejsou to rostliny bažinaté! Nejvíce vody potřebují na jaře, aby se dobře rozvinuly květní pupeny, jinak hnědnou a postupně opadávají, což nepřidá na kráse. Následně, a to velice vydatně, je třeba zalévat v době tvorby nových výhonů, tj. v červnu až červenci a také na podzim před příchodem mrazů. Stálezelené pěnišníky mohutně odpařují vodu i v zimních měsících, transpirace probíhá i v těchto měsících. Pokud trpí nedostatkem vody před příchodem mrazů a nejsou dostatečně „napité“, z promrznutého substrátu vláhu přijímat nemohou a rostlinky uschnou, nezmrznou, jak se mnozí mylně domnívají, a na jaře se už neprobudí. K zálivce v létě se hodí voda odstátá, kyselá, dešťovka, která je nejvhodnější. Nevhodná je studená studniční voda, zejména za teplého počasí. Drobný recept na snížení Ph studniční nebo vodovodní vody: do nádoby s vodou namočte alespoň přes noc plátěný pytlík s čerstvou rašelinou. Vzduch - je k životu živočichů i rostlin nezbytný. V našich podmínkách je důležitý pro zdravý vývoj rostlin, i když jsem pěstoval tento rod před mnoha lety i v Severočeském kraji, za velkého spadu a znečistění, a rostliny se s tímto hendykepem byly schopné bez problému vyrovnat. Pobyt rostlin na čerstvém vzduchu je nezbytný i jako základ preventivních opatření proti napadání pěnišníků plísněmi. Teplota - růstové a teplotní podmínky rodu. S probouzejícím se jarem se postupně, po vyndání ze zimoviště prakticky okamžitě, probudí i naše rostliny. Je potřeba dávat pozor na příliš brzké odzimování. Jak již bylo mnohokrát popsáno, v mírném pásmu nižších poloh střední a severní Číny a v Koreji pěnišníky rostou ve světlých lesích. Ve vnitrozemí bývají sice kruté zimní mrazy, s jarem ale náhle ustoupí a nastane teplé počasí, kdy již nemrzne. Ne tak jako v našich klimatických podmínkách, kdy bývá v jarních měsících krásné počasí s teplotami poměrně vysoko nad nulou následně střídáno silným mrazem, mnohdy i k -9 0C, což je zejména pro Rh. indicum var. satsuki totálně zničující. Proto pozor na předčasné jarní nadšení! Výživa - hnojení - hrubé organické substráty ve kterých se pěnišníky pěstují jsou poměrně chudé na živiny. Především potřebují obohatit dusíkem (N), protože ten se velice snadno vyplavuje. Já používám na jaře jako startovací hnojení močovinu, která obsahuje až 41% dusíku. Dávka 10g na m2. Je nezbytné použít ji v zálivce - NIKDY NEHNOJIT SUCHÉ ROSTLINY! Velice vhodným hnojivem této skupiny je přírodní kompostovaná chlévská mrva v dávce 10 kg na 1m3. Dusíkatá hnojiva dodáváme jen na jaře nejpozději do poloviny června. Pozdější hnojení dusíkem podporuje velice intenzivní růst nových mladých výhonů, které již následně nemusí do zimy vyzrát a mohou tak zmrznout. Z plných hnojiv používám hnojivo KRISTALON RHODODENDRON, možno použít i CERERIT. Nevhodná jsou všechna hnojiva, obsahující jakékoliv množství uhličitanu vápenatého. Kristalon je rychle rozpustný a velice účinný. Abychom předešli poškození rostlin, je třeba jej použít podle návodu: rozpustit určené množství ve vodě a do 30 vteřin můžeme zalévat = hnojit. Trochu o množení rodu Rhododendron. Rhododendrony lze rozmnožovat několika způsoby buď 1) Generativně - semenem. 2) Vegetativně - řízkováním, roubováním, očkováním, hřížením nebo dělením. Generativní rozmnožování - neboli rozmnožování semenem používáme především při šlechtění - rozmnožování nových druhů. Pro potřebu stačí malá množství semen ze semeníků, které sbírám po dozrání, což je někdy kolem 10 listopadu. Vysevám do misek na hrubou vláknitou rašelinou s hrubým agroperlitem. Vrch posypu vrstvou nasekaného rašeliníku. Semínka jsou velice jemná proto vysévám pouze na povrch. Vždy substrát propařuji. Na dno misky dáme drenáž potom navrstvíme hrubou rašelinu, kterou nzarovnáme do roviny a zasypeme vrstvičkou jemně prosáté rašeliny - povrch mírně stlačíme nasypeme vrstvičku sekaného rašeliníku a vysejeme semena a znovu mírně přítlačíme. Potom celou misku až skoro po vrch postavíme do větší misky s vodou a necháme nasáknout celou výšku substrátu až k povrchu. Následně udržujeme stálou vlkost. Výsev přikryjeme folií. Zakryté necháme do doby než semena vyklíčí. Po vytvoření děložních lístků můžeme začít přepichovat do misek. Semenáčky mohou trpět padáním klíčících rostlin, proto je nutno provést po přepíchání preventivní ochranu fungicidními přípravky jako např: Previcur, které slouží k hubení půdních a listových chorob, způsobených pravými plísněmi (jako je například Pythium spp., Aphanomycetes spp., Phytophora spp., Pseudoperonospora spp., Peronospora spp....) Previcur navíc působí jako stimulátor růstu kořenů a kvetení rostlin. Až rostliny vzrostou do požadované velikosti, můžeme je přesadít do kontejneru a dopěstovat do požadované velikosti. Vegetativní rozmnožování - například řízkování je druh množení ke kterému jsou potřeba dodržet pár zásad: a) teplota - ve skleníku je nutné udržet stálou teplotu min 20'C a max 28'C. a vysokou relativní vlhkost kolem 100% b) doba - kdy řezat, toť otázka, určit dobu řezání řízku správnou připravenost k tvoření kalusu s následným kořeněním, aby řízek nebyl moc“ tvrdý ani měký“. U velkokvětých rhodendronu řežeme řízek ve velikosti 6-10 cm. U drobnolistých druhů se mohou rostlinné řízky připravovat ve velikosti od 4-6 cm. c) substrát - pro Rhodendrony používám hrubou vláknitou rašelinu s hrubším pískem 1:1.je možno použít místo písku perlit nebo polystyren. Výška substrátu má být minimálně 10 cm, ale určující je velikost řízků, je rozdíl jestli řežeme drobnolisté nebo velkokvěté Rhododendrony.Po napíchání množeného materialu zaleji celou nádobu výše uvedeným fungicidním přípravkem jako u výsevu semen. Doba zakořenění se pohybuje od tří týdnů výše podle druhu. Výše popsané jednoduché obecné postupy množení, které jsou možné použít i v domácích podmínkách, pro zvětšení množství pěstováného mladého rostlinného materialu.

 

Náhledy fotografií ze složky Rhododendrony

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pokojová bonsaj

(Eva, 26. 10. 2016 10:55)

Dobrý den, moc prosím o radu. V srpnu tohoto roku jsem dostala Rhododendron japonicum "SATSUKI" Japonskou Azalku. Starám se o ní, zalévám každý třetí den a hnojím dvakrát do měsíce hnojivem na bonsaje. Najednou mi začaly opadávat listy. Má to tak být, nebo dělám něco špatně?Dala jsem jí na parapet východního okna. Moc mi to mrzí a bojím se, že o ní přijdu. Předem děkuji za vaší radu.

Re: Pokojová bonsaj

(Jan K., 26. 10. 2016 18:50)

Je pár možností-teoreticky, trochu přeschla, přehnojení, velké množství vody tzv. utopení kořenů, přenesení z venku domů- změna teploty a vzdušné vlhkosti atd. nevím chtělo by to vidět, alespoň pár fotek i z blízka detail listů,.
Je to opravdu Rhododendron indikum var. Satcuki a nebo Rhododendron japonika.
Pošlete pokud mořno pár fotek na můj email: bonsaizelatovice@seznam.cz
a spolu to nějak vyřešíme.

Bonsai z velkého keře Rhododendron

(Fero, 6. 3. 2016 10:22)

Dobrý den, líbí se mi Váš popis i fotky bonsají. Známá mi nabízí velké keře, které si mohu vykopat a přesadit. Máte zkušenost s tvorbou bonsai z větších keřů? Silná redukce je nutnost, ale nemám zkušenost. A zatím neznám ani konkrétní druh, ale rostou na Vysočině... Díky

Re: Bonsai z velkého keře Rhododendron

(Jan K., 6. 3. 2016 12:51)

S výkopam není problém, řez se dá provést taky bez problému při zachování části obrostu, jedná se pravděpodobné o stálezené velkokvěté Rh udělejte prosím pár fotek a zašlete na můj email. následně to vyřešíme.

teplota

(peter greguš, 28. 12. 2014 13:34)

Dobrý deň, výborný článok, len pri teplote ste uviedli:"střídáno silným mrazem, mnohdy i k -90C, což je zejména pro Rh. indicum var. satsuki totálně zničující". Mohli by ste potvrdiť, či údaj -90℃ je správny? Ďakujem

Re: teplota

(Jan Kalivoda, 29. 12. 2014 14:42)

Omlouvám se, chybka se vloudila mělo to být -9 stupňů celsia díky Jan K.

vylamování květů

(Ivča, 29. 5. 2011 23:26)

Dobrý den,
mám dotaz zda se mají u rhododendronů odlamovat uvadlé květy. Nejsem si jista, co je součást květu a co nové výhony.
Kdyby jste na stránky přidal fotky na kterých by bylo vidět kterou část přesně odlomit, případně jak přesně řízkovat rostliny, tak bych to uvítala. Jsem v tomto směru úplný začátečník.
Také se chci zeptat zda je možné rostlinu nějak tvarovat.

Azalky na zahradu

(Jarek Servus, 19. 5. 2010 12:55)

Zdrávím Honzo, přeji Ti, aby se stránky ujaly, podle mě jsou dobré. Můžu zasadit azalky na zahradu volně na osluněné stanoviště u nás na Drahanské vysočině asi 600 m nad mořem?
Dá se k Vám momentálně v sobotu dostat?
Jarek