Jdi na obsah Jdi na menu
 


Problém - jeho řešení

20. 5. 2010
PRVNÍ POMOC Většina druhů keřů a stromů, běžně používané pro pěstování bonsají málokdy podlehnou nemocem, pokud se o ně pečlivě staráme s ohledem na správnou techniku kultivace - pěstování ve správném prostředí a zavlažování pro jejich ideální růst Zkušenost říká, že z 95% a více stromy, které podlehnou chorobám pramení z důvodu chyb v kultivaci, jako je nedodržení všeobecně daných zásad fyziologie stromů a z toho následně plynoucí špatný zdravotní stav, jako například nesprávná zálivka přelití - uhnití kořenů nebo nezalití -přísušky, což se projeví po čase na špičkách listů – zhnědnou, přehnojenbí nebo spíše nedostatek hnojiva, špatné podmínky kultivace – pěstování, včetně nevhodného substrátu s nesprávným Ph., špatné umístění bonsaje. Toto je jen malý výčet ze všech příčin stresu, který působí na kytku, která je následně náchylnější ke všemu možnému, ať již jsou to choroby nebo škůdci atd. Zpravidla nejsou napadeny zdravé, silné stromy, ale stromy ve špatném zdravotním stavu. Opatření, jako pravidelný postřik systémovými insekticidy a fungicidy, může být užitečný, i když by se na ně nemělo vždy spoléhat. Systémové přípravky jsou rostlinami částečně pohlceny mízou rostliny a s ní je učinná látka distribuována do celé rostliny tj., od listů až po kořeny. Napadení fungami je potlačeno, když je rostlina ošetřena. Nicméně, systémové léčba není na 100% účinná a pravidelné postřiky jsou drahé a nezdravé k životnímu prostředí. Opakované použití může také snížit účinnost látek a následné léčby a pokud to potom rostlina skutečně potřebuje jsou méně nebo málo účinné. Podle mého názoru je mnohem lepší využít systémových insekticidů a fungicidů na strom u kterého jsem přesvědčen, že má nějaký problém výše uvedeného rázu. Kdy a jak začít - OKAMŽITĚ při zjištění problému V první řadě se pokusí zjistit příčinu problému - to co se stalo s mým stromem? Proč opadávají listy? Proč listí ztratilo barvu, proč má takové díry? Důkladně prozkoumejte celý strom a listí, zda existuje důkaz, škůdci buď na stromě, na povrchu substrátu nebo v okolí. Je třeba škůdce nebo choroby správně identifikovat a řešit , aby zjistila, zda existuje způsob, jak zabránit, aby se tot nemohlo opakovat v budoucnosti. U některých problémů, jako jsou housenky a mšice je toto obtížné, aby se tomu zamezilo. Myslím si, že každý by měl být schopen toto předvídat, že stromy, které mám ve své sbírce mohou být napadeny. Začínají mšice na okolních stromech např.: třešních, jabloních, to je známka toho, že se mohou vyskytnout i na mých bonsajích. Žloutnutí listů s následným opadem listů, Existují pouze 3 způsoby, zdravý strom se zdravými listy je náhle ztratí, nebo listy jsou náhle suché a křupavé během pár dní: Vystavení mrazu u pokojových druhů. Náhodné postříkání, i když náhodné vystavení unášenými herbicidy větrem při ošetření trávníků “např. u souseda“ . Přeschnutí je zdaleka nejčastější příčinou náhlé smrti, usychání zdravých listů. Jakmile není dostatečná vlhkost substrátu v misce u bonsaje, listy odejdou - zemřou během několika hodin. Substrát vyschl na sluníčku úplně, nebo nebyl zalit dost důkladně v poslední době dle požadavku stromu, byl suchý, ale vypadal jako mokrý, protože se pouze zarosil povrch půdy? Malá nedostatečná závlaha také může vést ke žloutnutí listů. Žloutnutí listů a / nebo shození listů může dojít z několika různých důvodů; Chloroza je způsobena nedostatkem minerálů a je důsledkem nedostatku hořčíku, manganu a železa. To však obvykle ovlivňuje pouze kyselomilné druhy, jako jsou azalky. Správné kapalné hnojivo, které obsahuje stopové prvky, které je snadno dostupné na všech zahradních centrech. Rod rhododendron měl by být hnojen hnojivem, které obsahuje snadno vstřebatelné železo přijatelné pro rostlinu v chelátové formě. Opad a žloutnutí listů téměř vždy skončí umíráním a koncem stromu, pokud je příčinou chloroza. Opad listí rozsáhlých oblastí stromu může nastat, když je strom traumatizované z nějakého důvodu a strom reaguje tím, že shodí všechny listy, které nejsou nutné pro její přežití. Příčinou je často v důsledku poškození kořenového systému pravděpodobně přelitím než nedostatečným zalitím a kořenový systém nemá čas „řádně vyschnout“. U některých druhů tropických odrůd se to může stát také změnou místa, teploty a rostliny zhodí listy. Přirozený úbytek listů některých stromů, Kontrolujte, zda nový růst je shodný se ztrátou listů. Jehličnatými stromy mají každý rok období, kdy shazují staré jehlice, po té co narostly nové. Jsouly jehlice žluté ve vnitřních plochách stromu je pravděpodobné, že není do těchto míst zajištěno světlo a energie. Nicméně, aby zajistily, že tento růst je a bude nahrazen, ujistěte se, že světlo a energie, jsou vedeny na tyto staré, vnitřních části stromu prořezáváním. Podobně je to i u opadavých druhů, které jsou ponechány bez prořezávají, kde potom odumírají vnitřní větvičky na úkor nových rostoucích na konečcích větví. Viditelní škůdci na listech, kůře nebo kořenech V případě, že jsou viditelní škůdci na listech je třeba je identifikovat a přijmout vhodná opatření; Černé a zelené mšice jsou běžné formy mšic. Sají mízu ze stromu a ve velkém množství může způsobit odumírání nových nebo nevyzrálých větví. U stromů ve špatném zdravotním stavu, může toto napadení vést až k smrti, pokud není napadení řešeno. Mšice také přenášejí, což je mnohem problématičtější, virové choroby z jedné rostliny na druhou. Stromy jsou obvykle napadeni několika mšicemi, které během několika dnů můžou rozmnožit do velkých kolonií. Naštěstí, po zjištění, jsou mšice snadno řešitelné, malé i větší napadení můžeme rychle zničit za pomocí některého z libovolného počtu insekticidů. V případě potřeby je přípravek nutno použít opakovaně, Škodí Vysáváním rostlinných šťáv, jejich sliny působí svinování, krnění listů a barevné změny nebo tvorbu hálek, přenosem viróz, produkcí lepkavé medovice, jež je živnou půdou pro následné napadení houbovitýmí chorobami. Je třeba poznamenat, že přítomnost mravenců je dobrý ukazatel výskytu mšic na stromech. Mravenci běžně roznáší vajíčka mšic po stromech a chrání je před dravci a živí se jejich lepkavou tzv. medovicí. Housenky jsou velmi destruktivní na lístech a mladých výhonech okusem. Často je velmi obtížné zjistit jejich přítomnost protože se dobře maskuji, zjistíme to až při podrobné prohlídce listů, stonků a to zejména na spodní straně listů, je nutné je najít a odstranit, housenky jsou často spatřen v listech, které jsou přeloženy přes sebe a tím se chrání před dravci. Kontaktní insekticidy nejsou zcela afektivní, je třeba použít systémové. Slimáci a hlemýždi jsou také velmi destruktivní a rychle způsobit rozsáhlé škody v oblastech odlistění. Slimáci a hlemýždi jsou aktivní jen když teplota dosáhne nad 10 ° C . Nosatci jsou pravděpodobně největším nepřítelem bonsají! Nepravděpodobné, že by bylo skutečně vidět jejich řádění, ale jejich přítomnost (brouků) se vyznačuje nepravidelnými zářezy kolem okraje a středu listů. Toto není tak ničivé. Mnohem ničivější účinky pro bonsaje jsou jejich larvy. Larva nosatce revového (a nejen revového) se živý okusem kořenového krčku rostliny, který okouše kolem dokola a kořenový systém odchází což běžně způsobí eventuální smrt a konec rostliny. Výskyt převážně u azalek, ale i mochen, vřesů atd. Brouk nosatec révový je asi 8 - 10 mm dlouhý a mohou být občas vidět na spodní straně napadených rostlin. Večer když vylezají je třeba je ničit kontaktními přípravky. Housenky jsou cca. 10 mm dlouhé, bílé s červenou hlavou. Ony se živí kořeny rostlin přes zimu a brzy na jaře projdou přemenou v dospělce a jedna samice naklade až 1000 vajíček v průběhu roku. Vajíčka jsou kulovitá, hnědé a menší než 1 mm v průměru – a neměla by být zaměňována s pomalu rozpustným - uvolňováním pelet-hnojiva jako např Osmokote, které je používáno ve školekách a které je také větší velikosti. Larvy, v případě teplých letních měsíců se mohou stát dospělci již do podzimu. Jejich přítomnost nejčastěji zjistíme až na jaře, kdýž strom přesazujeme, nebo když strom náhle zemře na nedostatek mladých vlasových kořenů! Červci a puklice - Málo pohybliví jedinci, krytí štítky a vlnatými výpotky různých tvarů – často oválných, 3 – 6 mm velkých. Zdržují se v různě velkých koloniích na rubové i lícní straně mladých i starších listů i na kůře letorostů. Dlouhým ústním bodcem vysávají rostlinné šťávy, někdy i přímo z cévních svazků, Při malém výskytu možno stírat denaturovaným lihem, jinak přípravky na bázi minerálních olejů, pod kterými se červci udusí. Tyto oleje jsou škodlivé také rostlinám, tím že ucpávájí průduchy a nemohou se aplikovat na přímém slunci. Třásněnky - Skrytě a v koloniích žijící hmyz velikosti cca 1 – 2 mm, mají rády sucho a teplo. Největší výskyt během sklizně obilí. Poznávacím znakem jsou třásnité okraje křídel a černé lesklé kapičky trusu. Vysáváním šťáv působí veliké škody. Listy žloutnou a zesvětlávají. Svilušky a roztoči - Většinou jen cca 0,5 mm velcí pavoučci, jejichž kolonie jsou při přemnožení v suchých letech významnými škůdci. Často je prozradí jemné pavučinky na rubu listů. Sají na listech, které zesvětlí a žloutnou Při mírném napadení může postačit omývání listů. Silně napadené části rostlin je třeba odstranit. Ošetření podobně jako mšice a puklice. Zásahy musí být min. 3-5x opakované. Přípravků je hodně a každý si jistě vybere podle zkušeností, doporučení výrobců na přiložených letácích nebo prodejců, takže je zde nebudu uvádět. To je asi ve zkratce to co považuji za dost důležité v před sezonou.